Už u Baldur’s Gate: Throne of Bhaal Bioware ukázali, že datadisky umí udělat ve velkém stylu. Dragon Age: Procitnutí jsem tudíž spouštěl se značným očekáváním a v celkovém důsledku jsem si příjemně zpestřil pár dnů a večerů.

Přesněji řečeno tři dny a večery – to sice není nijak závratná doba, nicméně nutno říct, že se jedná o čas jednoho velkého neředěného a hutného zážitku. Nicméně než začnu chrlit superlativy na všechny strany, pojďme se podívat na pár základních herních aspetků hry.

Hra začíná přímo tam, kde jsme my, hráči, skončili v základní hře. Arcidémon je zabit, armáda zplozenců byla rozmetána a očekával se pohádkový mír – přinejmenším do další Nákazy. Leč nemohli bychom se mýlit více – Šedí strážci, jimž byl přidělen amaranthinský arling, dříve náležící ďábelskému arlu Howeu, si rozhodně neodpočinou…

A právě nyní nastává první moment výběru, jak zasáhnete do herního světa. Jde o aspekt postavy, s níž začnete datadisk hrát. Dá se buď začít za Šedého Strážce, který přicestuje do Fereldenu z Orlais, ale přiznejme si – kolik z vás by se prostě nemohlo dočkat na naimportování své vymazlené postavy ze základní hry? Správně, skoro všichni! Hra sama tedy nalezne vaše postavy z předchozího hraní a dá je k dispozici pro svěží start v novém příběhu.

Zde ale musím zmínit jednu nesrovnalost, na kterou jsem narazil a nevím, zda jde o chybu, nebo o špatnou informovanost Jaroslava Faltuse na prezentaci datadisku v Anno Domini 1471 (nebo snad špatný sluch – na tuto otázku jsem se ptal osobně). Na prezentaci totiž bylo zmíněno, že v případě sebeobětování hlavní postavy hra započne modelováním nové postavy Šedého Strážce z Orlais, nicméně se zkušenostním obnosem postavy ze hry základní. Namísto toho se ale po naimportování mé postavy, které se obětovala, hra rozběhla jakoby nic a hned na první herně-filmové scéně se objevil kdo? No přeci můj hrdinsky z povrchu fereldenského sešlý městský elf! Hmmm…

Ale abyste se neděsili tato „chyba“ není nijak zásadní a v jiných směrech tvůrci vážně dodrželi slovo v dopadech činů ze základní hry do datadisku. Sice nejsou vitální, ale potěší. Ať už jde o Oghrenovy vzpomínky na Branku, setkání se s Wynne, dialog s majitelem kovárny nebo i další události.

Ostatně na moc chyb v průběhu hry nenarazíte. Jen jsem třeba narazil na možnost „super-přidání“ charakterizačních bodů postavy u zvláštních objektů v úniku, které zvyšují trvale charakteristiky. Jedná se o bug, který neotravuje, leč může trochu pokřivit dojem ze hry. Jak na něj? Stačí na daný objekt zvyšující sílu/magii/prohnanost atd. co nejrychleji klikat pravým tlačítkem myši – postava se k němu pomalu trhaně přibližuje a jak se jej snaží aktivovat, udělá to víckrát – někdy i mnohem víckrát – osobně jsem si takto zvýšil prohnanost z 37 na 85! Věřím ale, že problém bude opraven v nějakém z nadcházejících patchů.

Postavu si samozřejmě můžete přizpůsobit k obrazu svému. A to nejen v editoru postav, ale i v průběhu hry, kdy si stačí koupit knihu, která všechny statistiky vyresetuje a můžete body přerozdělit. Dost dobře se dá věřit v to, že existují lidé, kteří možnost přerozdělení vyzkouší už jen proto, aby okusili nové schopnosti postavy – v datadisku totiž přibyly nové možnosti ve schopnostech postavy ve smyslu vytvořit z vašeho hrdiny takřka poloboha. A nepřibyly jen schopnosti, přibyla i zaměření. Kromě sedmého a čtrnáctého levelu můžete nyní přidat zaměření i na dvaadvacátém levelu třeba možnost Stínu, Archiváře nebo jedné z dalších. V manuálu jsou pěkně popsané a zdá se mi proto zbytečné se o nich dále rozepisovat. Jen podotknu, že možnost imunity vůči magii u jednoho ze zaměření při patřičné schopnosti se mi velmi líbila. Tato zaměření však na rozdíl od základní hry nehledejte u žádného učitele – dají se získat koupením patřičné knihy u obchodníků.

Zpátky k příběhu. Stojíte před Šedou tvrzí, vaším novým domovem, kde máte za úkol obnovit řád Šedých Strážců ve Fereldenu. Váš úkol má ale jeden a to docela zásadní háček – z pevnosti je převážně hromada sutě, kamení a sem tam narazíte i na nějaký ten táboráček, který se někdo rozhodl založit na jedné ze střech obyvatelů. A místo uvítacího výboru přiběhne jen jeden voják se slovy, že pevnost napadli Zplozenci. Inu, v povolání Šedého Strážce se odchod do důchodu prostě nenosí. Připoutejte se, prosím, jízda právě začíná!

Poté co úspěšně vezmete ztečí pevnost a ukážete, kdo je tady doma (i když kufry ještě vězí někde před hlavní bránou) narazíte na vašeho historicky prvního mluvícího Zplozence. Jaké to překvapení po tunách propagačních materiálů, videí a článcích na internetu. Leč zatvařme se nadšeně a přiznejme si originalitu myšlenky evoluce Zplozenců. Ostatně, když se budižkničemu z Fereldenu dopracoval do pozice Fereldenského hrdiny, proč by Zplozenci nemohli mluvit? Ale nebojte se – příběh je parádní a budete skoro monitor prosit, ať vám zahraje další příběhové video. Zvrat v popisech Zplozenců jak je známe má totiž své vysvětlení a je zaštítěn správným příběhem, jak se na Bioware sluší a patří. V průběhu splňování úkolů hlavní linie tedy narazíme na tajemného Architekta, odpornou Matku a i nějakého toho dráčka. Přeci jen – co by to bylo za Dragon Age, kdyby tam nebyli draci :)

Hlavní příběhová linie má jednu výhodu – ač si při zpětném pohledu uvědomíte, že nebyla nijak revoluční, má něco do sebe. Velký podíl na tom tvoří příběhové zvraty, střih dialogů a umocněný pocit, že čas pracuje proti vám. Jen hráči, kteří, jako já, v klídku a pohodě i v základní hře plnili vedlejší questy, zatímco už armády stály takřka před Denerimem, zůstanou touto hektičností nedotčeni.

Když jsme u těch armád před branami – u Procitnutí byla avizována velká rozhodnutí, která ovlivní osudy měst. Ano, takové rozhodnutí tu je. Proč ten češtinářský zvrat z množného čísla do jednotného? Protože na takové rozhodnutí jsem narazil jen na jediné – a to, jestli zachráníte město Amaranthine, nebo Šedou tvrz. Zde je rozhodnutí plně na vás a musíte počítat s důsledky.

Důsledky stejně jako v základní hře vliv na vaše společníky a na to, jak vás vnímá okolí. Společníků je oproti Pramenům pomálu, přičemž minimálně u jedné postavy je předem jasné, že si ji přidáte – a stokrát můžete tvrdit, že tu elfku máte v družině, protože je čarodějka a ne proto, jak je oháknutá :) Pozitivní je, že vaši společníci často přímo zasahují do příběhu, nebo s ním nějak souvistí (např. Spravedlnost), a váš herní zážitek je o to intenzivnější.

Z parťáků ze základní hry jsem osobně narazil jen na Alistaira, který přijde uvítat hlavního hrdinu, a na Wynne, která vám zadá vedlejší úkol. Oghrena nepočítám, poněvadž je regulérním členem i aktuální družiny.

Zmínil jsem vedlejší úkoly – pojďme se na ně podívat. Zde musím sundat klobouk dolů a uznat respekt před Bioware. Na to, že je Procitnutí jen datadisk, je zde poměrně dost vedlejších úkolů, kde si můžete nejen nahrabat zkušenosti, ale – protože je rozmanitost vedlejších úkolů vážně poctivá – i zároveň pobavit. Jednoznačně jde o silný aspekt datadisku – dává hráči pocit, že jsou stále ve hře, kterou znají a ne jen v nějaké nastavované kaši s logem Dragon Age na obalu. A to se počítá.

Musím přiznat, že na Dragon Age: Procitnutí jsem se těšil jako malý kluk už od prvních videí – a po dohrání nejsem nijak zklamaný. Naopak byla moje chuť po kvalitním RPG umocněna a potají šilhám na Twitter EA Czech po ohlášení Dragon Age 2 :) Osobně dávám hodnocení 8,5 z deseti!

A pokud vás zajímají požadavky hry, můžete se podívat níže (převzato z Xzone.cz):

Operační systém: Windows XP/Vista/Windows 7
Mechanika: DVD
Procesor: 1600 MHz
Operační pamět: 1000 MB RAM
Grafická karta: 3D grafická karta se 128 MB
HDD: 24 GB místa (z toho 20 GB základní hra)
Cena: 749,- (Xzone.cz)