V čem je problém u většiny spisovatelů fantasy? Klišé. Zažité obrazy heroičnosti, které čtenáře napoprvé ohromí, ale postupem času se stanou něčím stejně běžným, jako je dýchání. Jak tedy docílit originality, která čtenáře posadí do židle a nedovolí mu vstát po celou dobu čtení knihy? Myslím, že se série příběhu Maluse Temné čepele postupně stává učebnicovým příkladem, jak má originalita vypadat. Malus je zpátky ve svém třetím pokračování a je ve své antiheroičnosti temnější než kdy dřív!

Zajisté, velký podíl na osvobození od klišovitých literárních obrazů má sám antihrdina. Nezajímá se, jestli jeho souputníci mají záděru na pravé ruce, nebo zda je tajně milován krásnou elfkou. Je mu to jedno. Malus chce své artefakty a je pro ně schopný jít přes mrtvoly. Doslova. To však samo o sobě ještě nezajišťuje tu oslňující (nebo snad příjemně znepokojující?) dávku originality. Jde o zvrhlost a převrácenost světa a charakterů postav v něm. Slabé duše by knihy o Malusovi vážně neměly číst, protože to, co čtenáři prezentuje dvojice spisovatelů Lee & Abnett, rozhodně není pro romantiky. Leda, že by věřili Legolasově větě z filmového Pána prstenů, kdy při pohledu na červánky prohlásí, že minulou noc byla prolita krev – v ten moment by byl Malus strůjcem těch snad nejdelších romantických okamžiků světa Warhammer.

O předchozích dvou knihách o Malusovi jsem už psal dříve – pokud vám série není známá, doporučuji si nejdřív přečíst můj starší článek.

Ve třetím pokračování ságy (jsem zvědav, kolik bude mít série nakonec dílů, snad ale bude kratší než dodnes neuzavřená sága o Gotrekovi a Felixovi) nás dvojice spisovatelů opět překvapí dokonale nečekanou zápletkou. Malus má tentokrát získat dýku zvanou Žnec duší (ano, kniha se jmenuje stejně) a jak by čtenář očekával, samozřejmě uspěje. Ale nikoli na samotném konci knihy, jako tomu bylo u předchozích dvou dílů. Ne. Páni Lee a Abnett nás už od začátku do získání dýky zasypou nečekanými událostmi a po získání dýky příběh nabere ještě větších obrátek než měl do té doby! A nutno říct, že to už něco znamená, protože už jen po přečtení první kapitoly by se čtenář mohl obávat, že si autoři nasadili příliš vysokou laťku kvality strhujícího vyprávění. Není se však proč obávat – laťka je udržována a i překonána.

Příběhově se totiž Malus nesetká jen s problémem získání dýky, ale také je pomalu ale jistě doháněn stínem své minulosti. Jeho vlastní činy z minulých knih mu pořádně zatopí a on se s nimi bude muset vypořádat, přičemž bude řešit otázku svého budoucího osudu. A démon vlastnící Malusovu duši se bude pořádně bavit…

U knih o Malusovi se mi strašně těžko hledají negativa. U první knihy to byl pomalejší nástup příběhu – což je však z hlediska delšího příběhu zcela logické a omluvitelné – u druhé knihy pak už jde jen o drobnosti. To samé zde. Paradoxně by se mohl vytknout jen až skoro hektický postup hrdiny příběhem – tolik zranění, kolik Malus utrpí, by i z démonem posednutého temného elfa mělo udělat elfí krmení pro rybičky. V celkovém hledisku je to ale vážně detail, protože každá potenciální nelogičnost je zpravidla vysvětlena – vážně by mne zajímalo, zda si autoři dělili práci po určité délce textu, nebo zda psali oba a akorát se vzájemně doplňovali a opravovali se navzájem. Skoro bych věřil tomu druhému.

Knihu Žnec duší, kterou v České republice vydává nakladatelství Polaris v tradiční brožované podobě, můžu vřele doporučit vše, kteří mají rádi temný a kvalitní příběh. Za těch necelých dvě stě padesát korun si vážně počtete. Pro fanoušky světa Warhammer je tato kniha už jedině povinností :) Osobně hodnotím pět z pěti! O něco níže je pár informací o knize převzatých z internetového obchodu minotaur.cz.

Název: Žnec duší
Nakladatelství: Polaris
Autor: Dan Abnett, Mike Lee
Autor obálky: Clint Langley
Překlad: Leona Malčíková
Počet stran: 296
Rok vydání: 2009
ISBN: 978-80-7332-139-0
Jazyk: čeština
Vazba: brožovaná
Formát: 175 x 105 mm
Originální název: Reaper of Souls
Cena: 229 Kč (na minotaur.cz 204 Kč)

Na závěr bych se chtěl těm, kteří očekávali v minulém článku slibovanou sérii, omluvit – čeká na vás příště. Po přečtení knihy Žnec duší jsem prostě musel napsat článek :) Nyní se s vámi loučím a na viděnou u dalšího článku!