Televize je (mi) k ničemu. Je to už dlouho, co tento názor zastávám a po včerejším sledováním Ztraceného města jsem se ve svém názoru utvrdil ještě víc. Proč?

Zcela určitě mě nepochopí lidé, kteří si bez svého nejlepšího přítele (tzn. ovladače k TV) nedokáží představit život, ale vážně – už dlouho jsem v programu televizního vysílání nenalezl nic, co by mne donutilo, abych zasedl k velké obrazovce bez periférií a dopomáhal libovolné televizní stanici ke procentuelnímu zvýšení sledovanosti. Obvykle se totiž vysílají filmy, které se dají daleko snáze půjčit ve videopůjčovně, anebo seriály, které se dají taktéž půjčit, zakoupit v novinovém stánku (za tuto novou „módu“ distribuce jsem velmi rád), popřípadě i stáhnout tak, aby člověk neporušoval žádný zákon (rapidshare,…). Následně si tyto filmy/seriály může člověk v klidu a v pohodě pustit na svém počítači. Bez reklam s frekvencí jedna za pět minut.

Přitom jak u filmů tak u seriálů se v televizním vysílání můžeme často setkat s navlas stejným problémem – a to je násilné napasování audiostopy v mateřském jazyce na videostopu, která si se svým zvukovým doprovodem ne vždy ladí. Prý se tomu říká dabing – a myslím, že TV Nova je v tomto ohledu snad „nejlepší“. Pokud jsem se kdysi zděsil u dabingu Pána prstenů a utíkal jsem od televize u LOST, pak pomyslným hřebíčkem do rakve byl dabing Battlestar Galacticy. Bože!! Co to má být?? Člověk by byl někdy schopen i přehlédnout fakt, že se herec ohledně barvy hlasu pohybuje v originále někde jinde (jeden příklad za všechny: House MD), ale těžko rozdýchávám, když herec typu „tintítko“ začne mluvit hlubokým hlasem, který by se dal očekávat od osoby spíše asymetrických rozměrů (aneb asi metr na výšku, asi metr na šířku a váhy cca metrák). U včera vysílaného Ztraceného města na TV Nova mi rval uši dabing u Iana Somerhaldera – zkrátka mi k němu neseděl a spíše až rozptyloval, než aby poskytl divákovi možnost se vcítit do děje. A pokud si pamatuji na Somerhaldera správně s LOSTů, tak má v originále úplně jiný hlas. Úplně!

OK… Nyní se pokusím přenést přes dabingy, filmy a seriály. Co nemůžu televizním vysíláním upřít je zpravodajství. U ČT1 (ČT24) z informativní stránky, u TV Nova z té zábavné (sice informují, ale jaksi… zábavně, že?). Omlouvám se TV Prima – nesleduji, nesledoval jsem. Ale z hlediska uživatele počítače, který se poměrně často a dlouhodobě vyskytuje na internetu je pro mne internet ideálnějším zdrojem informací – portály jako idnes a aktuálně jsou více než výborně připravené na běžného diváka svými krátkými videozprávami a člověk si navíc může i přečíst více informací. Často i dříve – a u sledovaných událostí i aktuálně, neboť takové články bývají aktualizovány.

Kde televize budou asi vždycky držet své prvenství jsou sportovní přenosy – i když už tady se musí upozornit na fakt vysílání po internetu.

K čemu je vlastně ta velká krabice na ovladač, když počítač poskytuje to samé? Kromě chytání prachu k ničemu. To už je lepší si koupit krabici popcornu, kterou stejně nikdy nevyjím celou, a kelímek koly, která mizí rychleji než odpovídá její ceně, a jít sledovat stříbrné plátno.

A jaký je váš názor na televize a televizní vysílání?